NOVÉ  HNUTÍ

je dobrovolné neregistrované uskupení jednotlivců či skupin skládající se z laiků i odborníků ze zájmových i náboženských kruhů i z nepolitických i politických kolektivů.

Svojí činností bude usilovat o vzájemné propojení všech lidí a hledání společných jednotících myšlenek a názorů vedoucích ke zmírnění dopadu globální krize, záchraně života na Zemi a obnově duchovní i přírodní rovnováhy.

 

 

 

NOVÉ HNUTÍ  (Charta 97)

Prohlášení z celostátního setkání konaného 12. 9. 1998 v Brně

 

Krize v naší společnosti je krizí globální a nelze ji řešit drobnými povrchovými úpravami, jak předvádějí politikové a média na veřejnosti.

Cesta z problémů, které již nezadržitelně přerůstají v katastrofu neuvěřitelných rozměrů je v zásadní obrodě morálně-etických zásad v chování, v zastavení růstu lidské populace, ve snížení průměrné spotřeby a jejího rovnoměrného rozdělení, v nastavení regulačních mechanismů trvalé udržitelnosti současného tržního hospodářství a posléze co nejdříve uskutečnit zásadní změnu – přechod na zcela nový hospodářský systém plánovaného limitního hospodářství nového typu.

To vše uskutečňovat na principu dobrovolné skromnosti, na základě poznání, že není možný neomezený růst v limitovaném ekosystému planety Země. Jsme již ve stadiu globální nerovnováhy a při pokračování dosavadních trendů dojde v následujících letech ke kolapsu lidské civilizace!

Žádáme tímto plné zveřejnění našich materiálů – Charta 97, Meadows – Překročení mezí (vědecká studie o stavu světa a prognóza), Globální program přežití atd.

 

 

Nejhorší je němá zodpovědnost.

 

 

Žádáme o uskutečnění otevřených diskuzí za přítomnosti našich mluvčích ve sdělovacích prostředcích.

 

                                                                                                        dříve

 

Celostátní mluvčí  NOVÉHO HNUTÍ

Stanislav Musil              Radnická 1004, 592 31 Nové Město na Moravě,

                                                tel. zam.: 0616/ 68 15 13, mobil za.: 0601/29 67 21

Jiří Ohnutek                          Šmejkalova 86, 616 00 Brno, tel. + zázn.: 05/41 21 39 33 – kancelář NH

Blanka Černá                        Přemyslovská 29, 130 00 Praha 3,

                                                tel. zam.: 02/24 25 79 39, kl. 570, tel./fax: 02/24 24 33 04

Miroslav Vápenka                     Kozí 7, 110 00 Praha 1, tel./fax 02/ 231 40 32

Josef Červienka Na Letné 35, 772 00 Olomouc, tel. byt: 068/522 69 12, zam.: 068/522 63 92

Ladislav Lebeda Sjezdová 62m 530 06 Pardubice, tel. byt: 040/564 57 65

Jiří Holub                               Sibiřská 53b, 621 00 Brno, tel. byt: 05/7739 89,

 zam.: 05/41 22 60 64

Karel Růžička                        Vejprtická 149, 318 02 Plzeň, tel. zam.: 019/726 24 41

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                               

 

 

 

 

 

 

 

 

Konference – Praha 12.-14. března 1998

„Česká společnost na konci tisíciletí“ – pořádá Univerzita Karlova

Příspěvek: Jiří Ohnutek – Rosnička . ekology NOVÉ  HNUTÍ

 

 

Globální program přežití

 

Vážení přítomní,

 

Dovolte mi, abych vám mohl přednést svůj příspěvek nazvaný globální program přežití.

 

Na Počátku bych si dovolil upozornit na dobu, ve které žijeme a rizika, která s sebou přináší. Postupně stále přibývá zpráv a také intuitivních pocitů, jež naznačují, že se blížíme k mezním situacím, které budou mít dramatický vliv na život na Zemi. Tato rizika bych rozdělil na zásadně dvojího druhu.

 

Za prvé – jsou to ta, jež můžeme ovlivnit jen sporadicky – tzv. sekundární vlivy. Sem patří nebezpečí z kosmu – dopady meteoritů, změny drah planet …, ale také změny probíhající uvnitř Země, jako geologické proměny, pohyb magnetosféry a další.

 

Za druhé – jsou zde vlivy primární, jež způsobil člověk svým nevědomým jednáním a narušil tak rovnováhu ekosystémů Země. Člověk, to je vůbec zajímavý tvor, zkusme se podívat, co jsme vlastně zač. Můžeme říci, že jsme vybaveni vlastnostmi, vnitřními neviditelnými jako  láska, nenávist, chamtivost, touha po moci a slávě, touha vlastnit, agresivita, sexualita, soucit, lítost, solidarita, egoismus a spolupráce atd. Toto obrovské spektrum vlastností se přitom různě vychyluje, a to k dobrým nebo k špatným. Další podstatné vybavení člověka jsou jeho vnější poznatelné schopnosti, a to: silný rozmnožovací pud bez přirozeného vnějšího predátora a schopnost přetvářet své okolí pomocí různých technologií. Domnívám se, že nevědomým využíváním těchto schopností jsme se museli dostat tam, kde jsme. Teď je tedy na nás samotných, jak dokážeme přehodnotit naše vlastní chování směrem k harmonii s přírodou. Pokračování negativního trendu by skončilo v brzké době celoplanetárním kolapsem naší civilizace.

 

Ačkoliv je situace již velmi vážná, jsem přesvědčen, že je v lidských možnostech tento vývoj výrazně ovlivnit. Výslede, se nedá předpovědět. Považuji však za absolutně nezbytné se o to s maximálním nasazením pokusit.

 

Následně si dovoluji představit program, jenž by mohl mít dostatečnou účinnost ke zkorigování stávajícího vývoje.

 

 

 

Úvod k programu:

Život na Zemi se ocitl na existenční křižovatce. Exponenciální růst počtu lidí a růst průměrné spotřeby překročil konstantní limit ekosystémů planety Země. Buď se dobrovolně a podstatně jako lidé omezíme ve svém rozmnožování a obrovské materiální spotřebě, nebo dojde ke kolapsu, jehož odpočítávání již začalo (krizi o rozsahu, jež v historii lidstva není známa) a budeme postupně umírat za nepředstavitelných konfliktů a utrpení. Je na nás, na dobrovolném rozhodnutí většiny, kde a jak rychle a dostatečně účinně si postavíme limity naší expanze.

1.     Informovanost – je třeba usilovat o plné otevření informačních toků ve sdělovacích prostředcích a o permanentní diskusi s občany o hloubce krize a návrzích jejího řešení. Současná veřejná ekologická informovanost o stavu životního prostředí a našem ohrožení je téměř nulová. Pouze na základě znalostí globální problematiky je možné kvalitně rozhodovat na lokální úrovni. Mezi základní informace patří například vědecká studie o stavu světa a prognóza dalšího vývoje – Meadows a kol. „Překročení mezí“ a další.

2.     Vnitřní proměna člověka – podporovat vlastním příkladem způsobu života, šířením osvěty a informací o alternativním pozitivním životním stylu osob či skupin skutečný přechod k trvale udržitelnému způsobu života. Odklon od materiálně-konzumních hodnot směrem k duchovně eticko kulturně morálním principům je základním předpokladem k záchraně společnosti.

3.     Svobodný výběr vůdců – moudrých a schopných, přímé volby osobností a jejich týmů pro řízení společnosti. Každý řádný občan se má právo na základě svého programu řádně ucházet o jakoukoliv veřejnou funkci, nejen prostřednictvím politických stran. K tomu je třeba vytvořit vhodnou metodiku a přijatelné podmínky. Stávající systém se přežil. Programy by přitom vždy měly vycházet z globální odpovědnosti za zachování života na Zemi a zabránění chaosu, nikoliv z přitažlivosti pro voliče.

4.     Trvalá udržitelnost – zároveň s ekologickou osvětou přecházet postupně na základě dobrovolného souhlasu většiny občanů daného správního území (regiony, státy až svět) na regulované hospodářství zaměřené na snížení zatížení přírody. Nezbytností je vzájemná mezinárodní spolupráce a koordinace. To vše pravděpodobně nebude stačit a je třeba se připravit na globální změnu systému. Na základě zcela evidentního přímého ohrožení života budou lidé ochotní opustit tradiční tržní systém hospodářství, jenž měl tisíce let své opodstatnění. Překročením limitů ekosystému však končí.

Domnívám se, že globální tržní hospodářství nelze „zmutovat“ různými daňovými opatřeními na trvale udržitelný systém, zvláště při rozdílné síle ekonomiky – produktivity jednotlivých států v tvrdé mezinárodní konkurenci. Cesta k rovnováze je na principu řízeného ústupu. Mnohem větší naději na úspěch má plánované – limitní hospodářství nového typu zaváděné dobrovolně, nikoliv direktivně, než pokus obrátit a přeformovat volnotržní hospodářství. Zároveň je nutno přiznat, že ekologický šetrné hospodářství bude většinou méně produktivní, tedy dražší, než dnešní extenzívní, ale neudržitelné. Přitom je stále nutné mít na zřeteli to, aby mohla být dále využívána uvolněná tvůrčí iniciativa jednotlivce. Při uspokojování základních potřeb občanů je třeba vycházet z toho, že materiální potřeby všech občanů jsou přibližně stejné. Jsou uspokojovány prostřednictvím mzdy, důchodu, či sociálních dávek. Není proto možné, aby byly mezi lidmi neúměrné rozdíly. Pokud má jeden příliš mnoho a druhý téměř nic, vede to k růstu napětí a ke konfliktům. Nemluvíme o tom, kdo kolik vlastní půdy, lesů, domů či továren (zde budeme podporovat dobré hospodáře, zvláště ty, jež se budou aktivně podílet na obnově životního prostředí), nýbrž hovoříme o osobní spotřebě. Doporučujeme, aby za poctivě odpracovanou hodinu práce byl maximálně dvojnásobek průměrné celostátní mzdy (např. v roce 1997 byla v ČR průměrná celostátní mzda 10 500 Kč za měsíc, dvojnásobná pak činí 21 000 Kč za měsíc). A to ať jde o techniky, dělníky, učitele, podnikatele nebo vládní činitele. Každý však přitom má nárok na nezbytné náhrady spojené s jeho pracovním zařazením Veřejně je třeba oceňovat ty, kteří tento trend dobrovolně nastoupí. Na straně druhé je třeba prosazovat i odpovědnost – povinnost dobře pracovat. Nelze tolerovat „svobodu“ žít na úkor druhých.

Naše Nové hnutí bude celkově prosazovat rovnoměrnější rozdělení produkce pro uspokojování nejzákladnějších potřeb občanů a druhou část je třeba věnovat na obnovu přírodní rovnováhy. Pro společnost ve stavu vývoje, v jakém se nacházíme, bude též třeba přejít na jiný důchodový systém. Navrhuji, že tam, kde již člověk nemůže plnohodnotně pracovat, je třeba jeho možnosti objektivně přezkoumat a umožnit mu práci časově zkrácenou a méně náročnou. Za tuto práci dostane dílčí mzdu a do celkového průměru mu ji stát dorovná důchodem. Ve svém součtu je nutné nepřekročit stanovený finanční limit. Tento systém může výrazně pomoci udržet hospodářskou stabilitu, zvláště ve stárnoucí společnosti. Je třeba též usilovat o to, aby stát vytvářel množství nových pracovních příležitostí na obnovu přírody a životního prostředí a zároveň zpestřit stávající monotónní činnosti. Není přece udržitelné, aby například člověk seděl celý den u počítače a večer se potil ve fitcentru. Moudřejší je umožnit mu občas lehkou manuální činnost nejlépe venku v přírodě a naopak těžce pracujícím vhodně odlehčit. Je dobré usilovat o co nejlepší využívání místních zdrojů a jen v nutných případech využívat dovozy – nejlépe na principu vzájemné výpomoci.

5.     Změna řízení společnosti – nezbytná je zásadní změna a zjednodušení řízení. Je třeba prosadit maximální posun rozhodovacích pravomocí nutných pro denní chod společnosti směrem dolů na základní článek samosprávy. Naopak směrem nahoru usilovat o propojení a koordinaci na co nejvyšší úroveň. Není nutné, aby na každé detailní rozhodnutí byl centrální zákon. Kde to jde maximálně ponechat v toleranci místního „selského“ rozumu. Je nutné otevřít systém tak, aby co nejvíce občanů se mohlo aktivně tvořivě zapojit do veřejného dění. Co nejdříve začít uskutečňovat veřejná lidová občanská diskusní fóra o všech problémech ve společnosti a hledat společná řešení. Navrhuji zrušit Ministerstvo životního prostředí a naproti tomu zavést jako nezbytný předpoklad každé vládní a veřejné funkce vůbec základní ekologickou gramotnost. Ekologii je třeba chápat jako nauku o všem. Prokázat znalost publikaci jako „Překročení mezí“, „Zemně na misce vah“, „Strategie trvalé udržitelnosti“…, přehled našich a mezinárodních organizací a jejich významnějších periodik. Nejde o šíření nějaké ideologie, ale o novou generaci znalostí, komplexní systémové chápaní všech souvislostí života včetně kulturně-duchovních tradic.

6.     Cesta ke stabilizaci – společnost se vyvíjí k nestabilitě, naše civilizace zvláště pak euroamerická je expanzní na všech úrovních. Tato éra skončila a jsme na „konečné“, narazili jsem na limit ekosystémů planety Země. Jsme již v nerovnováze. Exponenciální růst populace a růst průměrné spotřeby narušil koloběh systému v přírodě a jeho absorpční schopnost. Pokračování tohoto trendu by znamenalo v následujících desetiletích celkový kolaps naší civilizace. Zatím to tak vypadá. Proto je třeba usilovat o stabilizační opatření. Začít musí každý sám u sebe. Znamená to usilovat o morální a hmotně skromný život. Princip vlastního příkladu je nutný nejen pro jedince, ale i pro komunity, či státy, zvláště naší „pokrokové “ civilizace. Základem změny hodnotové orientace by mělo být morální univerzální minimum platné pro každého a vyplývající přirozeně z nejlepších společných světových duchovních tradic. V populační otázce je třeba usilovat o málopočetné rodiny. Konkrétně lze pomoci i ekonomickým opatřením, např. zavedením konstantních (stejná částka na jedno nebo více dětí!) plošných přídavků na rodinu. Současně je třeba ke stabilizaci pomáhat osvětově i ekonomicky také třetímu světu na základě vzájemné vstřícnosti. Pokud neuspějeme se stabilizační populační politikou, tak veškeré úspory spotřeby by nám nárůst lidí brzy vyčerpal. Je nutné otočit současný beznadějný expanzní a egoistický směr vývoje na cestu spolupráce, tolerance, skromnosti a přátelství. Pozitivní signály se již objevují.

7.     Armáda a organizované síly – je třeba změnit orientaci armády z tradičního nepřítele na nebezpečí z ekologické katastrofy. Příčiny nepokojů a válek již nebudou zcela klasické, stále častěji půjde o boj za získání přírodních zdrojů, surovin, prostoru apod. na základě zcela zcestné sobecké filosofie, že silnější přežije. Průvodním jevem je a bude růst extrémních sil, nacionalismus, náboženský fundamentalismus, rasismus, násilí, agresivita, zločinnost … Je nezbytné začít veřejně vysvětlovat, co jsou prvotní příčiny nestability – viz citát „pohled na svět “, které pak vedou ke konfliktu. V současné době se neobejdeme bez minimální profesionální armády zapojené do systému kolektivní bezpečnosti, ve které budou všichni. Nejlépe obrozené OSN – svět, kontinenty, regiony koordinující vzájemně svoji součinnost. Klasická rizika budou výrazně zesílena o narůstající ekologické problémy a katastrofy. Pro zvládnutí gradujících problémů bude rozumné začít vytvářet z řádných občanů dobrovolné občanské gardy, jako nový prvek udržení stability území, jež by ve spolupráci s policií nebo armádou udržely pořádek v regionu.

8.     Ostatní změny – je třeba podpořit obnovu přirozené obyvatelnosti místa trvalého bydliště. Obnovu místní lidové kultury, nenáročných sportovních plácků a hřišť, společenských místností (též nekuřáckých restaurací se zdravou stravou) atd. Naproti tomu je třeba usilovat o podstatné omezení reklamy, nesmyslného vrcholového sportu (byznysu), nepodporovat módní trendy (spíše dlouhodobou trvanlivost a kvalitu doplněnou tvůrčí odlišností), pozitivními příklady omezit drogovou závislost (včetně alkoholu a kouření). Upustit především od neustálé honby za ziskem, znovu nalézt radost ze života, pohybu a pobytu v přírodě. Celkově přejít na novou kvalitu bytí.

 

Citát

Pohled na svět

Je zajímavé sledovat, jak morálně pokleslé, přemnožené lidstvo, ženoucí se za stále větší spotřebou, využívající k tomu zcela bezohledný, drancující tržní systém hospodářství se blíží se zrychlením ke své sebedestrukci!

V návrhu programu jsem se vyjádřil jen k těm otázkám, kde již mohu uvést řešení. Proto je třeba chápat program Nového hnutí jako permanentní, otevřený, postupně se vyvíjející nejlépe ve veřejné diskusi.

 

(Následuje Lokální program a jeho náměty!)

                                                                                              Dříve

NH – KANCELÁŘ – Brno-Žabovřesky, Šmejkalova 86, tel.: 05/412 13 933

 

Nyní: Jiří Ohnutek, Bellova 28, 623 00 Brno-Kohoutovice

          jiri.ekolog@email.cz, mobil 607 648 600